Cyklovýlety - Rakousko 2004

Cyklovýlety v roce 2004

Rakousko

V roce 2004 jsme se poprvé vydali někam jinam než do ČR nebo na Slovensko. Silničky jsme nechali doma, vytáhli horská kola a vydali se s bagáží na nosičích vstříc sedlu Hochtor. Cesta tam a zpět nám zabrala dohromady osm dní a to jen proto, že jsme se na hranice ČR a Rakouska nechali dopravit vlakem. Po cyklistické stránce vše začalo v Rybníku, malé obci u Lipenského jezera, kam jsme si nechali poslat naše bicykly. Cesta do Rybníku byla dost dlouhá, jeli jsme vlakem na Prahu a pak směr Budějovice. Bohužel jsme si kapku zajeli, protože jsme přestoupili na špatný vlak (místo do Budějovic jsme jeli do Gmündu), takže jsme se pak museli vracet a nabrali jsme asi dvouhodinové zpoždění. Naštěstí jsme si to uvědomili dříve než v cílové stanici vlaku, která byla už za Rakouskými hranicemi:) V Rybníku jsme byli po poledni a docela rychle jsme pak byli schopni vyrazit. Bohužel nás zaskočilo počasí, byla docela zima a navíc pršelo, takže jsme asi hodinku museli počkat. Pak nás už začal tlačit čas, takže jsme vyrazili okolo dvou i za mírného deště, který naštestí vcelku rychle ustal. Jediným drobným problémem byla mokrá cesta, ale i ta postupně vyschla. Na tuto cestu jsme celkově byli vybaveni spíš hůře než lépe, neměli jsme ještě nášlapné pedály, žádné pořádně nepromokavé věci (kromě stanu a Svobiho bundy, která ale po delší době na dešti také promokla), a kromě dresů a jedné Moiry jsme neměli ani moc funkčního oblečení. Tahle cesta nás ale ohromně inspirovala do dalších let a jsme za ni nesmírně rádi. Každý den jsme se zvládli přemístit převážně po cyklostezkách v průměru o osmdesát a více kilometrů, spali jsme převážně v přírodě a snad jen v Zell am See jsme byli v kempu. Pokud chcete vidět fotky, vzhůru do galerie.

Rybník - Bad Leonfelden - Rohrbach - Lembach - Rannariedl

Parametry trasy
Najeté kilometry	90,7	Doba jízdy	4:19	Průměrná rychlost	20

Jeli jsme směrem na hraniční přechod Studánky, před nímž jsme si naposled nakoupili potraviny za České koruny. Řádně jsme se rozšoupli, dokoupili jsme ještě nějaké konzervy, nacpali jsme si žaludky a vyrazili jsme vstříc další cestě. Počasí nebylo nic moc, ale aspoň nepršelo. Rakouko nás za hraničním kopcem přivítalo mírným sjezden do Bad Leonfeldenu, ale taky pořádným protivětrem. Moc fajn se nám nejelo, ale naštěstí jsme se po pár kilometrech k větru natočili bokem a mohli jsme si trochu vydechnout. No, výdech to nebyl nijak dlouhý, protože krajina se slušně vlnila a kopečky postupně přecházely v kopce. Chvíli jsme jeli po hlavní cestě (o víkendu ale byl klid, takže to nijak nevadilo), pak jsme sjeli trošku na vedlešky a hned to začalo být zajímavější. Absolvovali jsme pár několikakilometrových kopců, dokonce nám došla voda:) Naštěstí jsme někde na samotě potkali studánku. Ovšem nějaký starostlivý Rakušan nás zarazil právě včas, protože voda nebyla pitná. Natankovali jsme tedy vodu přímo u něj a chválili jsme zdejší pohostinnost.

Další věc, která nás zaujala, byl most u Lembachu, který je níže na fotce. Zapadal hezky do krajiny a pro nás to byla příjemná změna po mostech v ĆR, které jsou všechny stejné (i když postupně už ani toto neplatí). Posledních třicet kilometrů po vedlejškách jsme si ale řádně zamakali do kopců, byla to dřina, hlavně brašny se provezly slušně. Absolvovali jsme v této pasáži i pětikilometrový kopec (nahoru jsme jeli rychlostí tak 10 - 12 km/h). Odměnou nám pak byl asi šestikilometrový sjezd k Dunaji, který nabídl jednak krásný výhled na údolí sevřené z obou stran horami a také kupu serpentin. Okolo vody jsme nenašli žádné vhodné místo k ubytování, takže jsme za Rannariedlem zahnulli vpravo a asi po kilometru jsme za zatáčkou objevili louku u přítoku Dunaje (Rannastausee), kde se nám šikovně podařilo schovat stan. Koupel ve studené vodě byla pekelná, ale osvěžující, usínání bylo rychlé, byl to náročný den. Mapka níže je jen přibližná, už nevím přesnou trasu...

Pokračování na Rannariedl - Passau - Schärding - Braunau - Gundertshausen >>

Zpět na << Dolomity 2005