Cyklovýlety - Rakousko 2008

Web nejen o cyklistice

  

Cyklovýlety v roce 2008

Rakousko

Heiligenblut - Franz Josephs Höhe - Hochtor - Fusch - Bruck

Parametry trasy
Najeté kilometry68,86 Doba jízdy4:44:46 Průměrná rychlost14,51

A konečně přišel vrchol celé letošní cesty - výstup na Hochtor po Großglocknerstrasse. Tato vysokohorská silnice snese skutečně označení kultovní. A v oblasti okolo to je patřičně vidět, ať už na silnici upozorňují směrovky rozmístěné široko daleko, či pohledy v obchodech atd. Úměrně zkracující se vzdálenosti narůstá počet autobusů, aut a motorek. Je to celkem logické, jelikož cesta je hned po pohádkovém zámku Neuschwannstein druhou nejnavštěvovanější turistickou atrakcí v Rakousku.

Výstup na Großglocknerstrasse nebyl pro nás až tak neznámou záležitostí, protože jsme zde byli už v roce 2004. Tenkrát jsme ale navštívíli jen jednu její část, konkrétně stranu od městečka Bruck. Bohužel jsme ale vlivem počasí nedostali možnost si to jakkoliv užít, takže nám v hlavách především utkvěl sklon, který se pohyboval konstantně nad 10 procenty po zhruba celý patnáctikilometrový úsek. Ale hned po sjezdu jsme si řekli, že se sem vrátíme a projedeme celou délku a to z druhé strany - od Heiligenblut (už ten název obsahující v sobě slovo Blut = krev a heilige = svatý v nás vyvolával mírné mrazení v zádech ). No a proto jsme ráno 29.7.2008 okolo osmé hodiny natěšeně vyráželi z kempu směrem do města Heiligenblut.

Kemp leží vlastně pod městem, takže hned za začátku přichází probuzení jak má být - cesta začne stoupat s průměrným sklonem skoro 6 % (to ale neznamená, že tam není pasáž i přes 8 %) a začíná se zvedat nad údolí Mölltal. Brzy se nabízí krásné výhledy na údolí a zmenšující se kemp a také na Großglockner, na jehož úpatí celá cesta leží. Před městem se otevře hezký výhled na cestu směrem k Franz Josephs Höhe a také na první pasáže Großglocknerstrasse. Člověk si až řekne, že tohle nejde vyjet Samozřejmě to vyjet lze, nahoru vyjela už skutečně dlouhá řada cyklistů - nadšenců a ještě mnohem více jich to vyjede v budoucnu... Stoupání od kempu směrem na Heiligenblut je jen takovou rozcvičkou, což se ukáže až později. Na každý pád se vyplatí ve městě zastavit, dát si snídani v místním marketu Adeg (nedoporučujeme acidofilní mléko, které jsme si omylem koupili - a vylili. To by byl spíš běh do křoví než cyklistika ), koupit a poslat pohledy a psychicky se připravit na více než kilometr a půl převýšení ve vcelku ostrém stoupání...

Cesta začíná hned ve městě krutě stoupat nahoru, sklon je rázem 10 %, což pár kilometrů vydrží, vede převážně nezalesněnou krajinou - je to skutečně paráda - stoupání se jede s tak krásnými výhledy podstatně lépe. Großglocknestrasse ale není jen o výhledech, ale je to i pozoruhodné technické dílo, které vznikalo téměř před sto lety. Už při minulé návštěvě mě stavba tak zaujala, že jsem povídání (nejen o ní) umístil do sekce zajímavosti. Cesta vede v některých místech na visutých terasách (jak je vidět na jedné z fotek výše), různě se vine po horském úbočí, prostě do jednotvárnosti to má daleko... Na hranici 1700 výškových metrů přichází první krátké vydechnutí. Stojí zde mýtnice, protože cesta je (jako mnoho jiných zážitkových tras v Alpách) zpoplatněna - a to velmi slušně, za osobní auto to bylo skoro 30 Euro. Já to sice nepochopím, co to je za výkon vyjet si autem někde nad hranici 2500 metrů, tam se poplácat po zádech a zase jet dolů, nicméně pro lidi, kteří to vlasními silami nedokáží, je to určitě fajn. Ne každý může nebo chce jet takový kopec na kole Ale zpátky ke stoupání - to za mýtnicí pokračuje dál bezlesou krajinou po horských loukách, pomaličku se začínají rozevírat výhledy na krajinu pod cestou. Stoupání má stále sklon okolo 10%, ale ve výšce nad 1900 metrů přichází opět pauza, je zde krásná horská vyhlídka jménem Kasereck. Odtud se nabízí rozhled jak na údolí Mölltal, tak na pokračování Hochalpenstrasse, či na Großglockner. Tady se vyplatí zastavit a trochu se pokochat.

Po krátké přestávce ale naše cesta pokračuje dále - sjezdem o zhruba 50 výškových metrů ke křižovatce, odkud se dá jet dále dvěma směry - buď k ledovci na Franz-Josephs Höhe nebo pokračovat dále směrem na Hochtor. Já jsem si samozřejmě nemohl odpustit výšlap k ledovci, který mě nesmírně lákal, Svobi pokračoval s bolavým kolenem na Hochtor. Cesta k ledovci naštěstí není tak prudká jako první část stoupání ke Kasereck, takže se jede o malinko lépe. Nicméně i tak dá vyjetí šestiprocentního stoupání docela zabrat. Po cestě se ale otevírá celé údolí Mölltal, takže není nouze o výhledy - jde odsud vidět až do Heiligenblutu, dokonce se mi podařilo najít i kemp, kde jsme spali. Cesta na ledovec ve výšce okolo 2150 metrů zvolní, odpočinková rovinatá pasáž okolo velkého parkoviště a vyhlídky na ledovcové jezero (hluboko dole) má okolo kilometru, což je ideální k načerpání sil do poslední části stoupání. Ta vede po několika úvodních serpentinách v šikmé galerii, která se vine po úbočí jednoho z majestátních vrcholů. Později jsem si uvědomil, že to je ta galerie, kterou jsem jako malinkatou zmenšeninu viděl už z kempu. Franz-Josephs Höhe leží kousek za ní, cesta se zde zatočí vpravo a najednou je stoupání u konce... Je zde neuvěřitelné asi čtyřpatrové parkoviště a za pěkného počasí se zde pohybuje ohromné množství lidí. Byl pro mě vcelku problém, abych se dostal k zábradlí a koukal na ledovec. Moc cyklistů jsem ke svému překvapení nepotkal, ale sám jsem tam na kole nebyl :) Každopádně tento výlet stál za to, jelikož pohled na majestátní ledovec plazící se do údolí je úchvatný. Dole je možné pozorovat malinké tečky, jak se pohybují po kousku jeho spodní části - velikost lidí jen podtrhuje obrovitost masy ledu.

Co se pokochání týče, tak je to hezký výlet. Naplácal jsem tady snad dvacet fotek Ale vzhledem k tomu, že mě Svobi čekal někde ve stoupání na Hochtor, byl čas sjet zpátky půl výškového kilometru a začít se škrábat za ním. Sjezd z vyhlídky je krásný, po cestě dolů není špatné na chvíli zastavit například u vodopádu, nebo v zatáčce před koncem klesání, odkud je fantastický výhled na na celé údolí a Heiligenblut. Dalším místem "zastavení" je už stoupání na Hochtor. Zpočátku rovinka, pak pravotočivá zatáčka a cesta se začne opět šplhat se sklonem místy i nad 10%. Je to slušná dřina, o stromech v těchto výškách nemůže být ani řeč, takže dostatek pití je základ. Cesta se pomaličku šplhá po úbočí hory, výškový rozdíl je znát, křižovatka je menší a menší... Krajina je zde nádherná, okolo cesty lze narazit na pravé Alpské krávy, takže horská idylka se vším všudy. Okolo hranice 2200 metrů je kousek odpočinkového úseku - je zde i nástup na lanovku vedoucí nad 3000 metrů. Tady jsme se opět setkali se Svobem, abychom závěrečnou pasáž absolvovali spolu.

Poslední necelé čtyři kilometry jsou trošku zkouškou vůle, krajina totálně holá, stoupání ne a ne skončit, ale možnost natankování lahví trochu potěší. Úplný závěr stoupání je více klikatý, je to dáno tím, že už není kam jet, hory jsou všude, tak nezbývá, než se na jednu z nich vyplazit. Navíc tak od poloviny je hezky vidět, kde asi leží konec stoupání, což trochu povzbudí psychiku... Na vrcholu pak vítá sněhová fréza, kupky sněhu a hlavně parádní tunel ze začátku třicátých let. Tady se už asi vyfotilo lidí a lidí... Ale ani my jsme si vrcholové foto nemohli odpustit

Za mokrým tunelem čekala nádherná Alpská podívaná. Všude neskutečně kompaktní masa skal a hor... Tyto pohledy jsme si samozřejmě zvěčnili, více viz Galerie. Cesta od tunelu začala pozvolně klesat, až přešla ve sjezd. Než ale dospěla k jezírku pod Fuschertörl, ještě se nabídla řada krásných scenérií - opravdu se vyplatí vyškrábat se až sem... A jelikož jezírko leží v takové dolině, nezbývalo než překonat posledních 150 metrů převýšení k parkovištím na Fuschertörl. Zde se opět nabídly nádherné pohledy především na Großglockner. Nebýt autobusu, který u vyhlídky zastavil a vychrlil kupu seniorů, člověk by zapomněl, že je na tak frekventovaném místě.

Příjezdem na Fuschertörl jsme překonali poslední výškové metry na této desetidenní putovní cestě. Zároveň jsme se dostali do míst, kde jsme již byli v roce 2004. Tentokrát jsme díky skvělému počasí dostali možnost rozhlédnout se okolo a k tomu si pak užít prudkého sjezdu (dle našeho názoru je strana z Brucku o dost náročnější a také prudší s minimem možností odpočinku). Do Brucku jsme dorazili s pocitem vítězů :)

Po čtyřech letech jsme podnikli opět dovolenou na horských kolech s plnou zátěží a potvrdilo se nám, že má mnoho výhod. Viděli jsme kus hor, navštívili jsme velké množství míst a ani jeden den jsme nespali na stejném místě, bylo to ohromně zábavné. Nevýhodou takových cest je snad jedině velká závislost na počasí, což jsme si na vlastní kůži hned několikrát potvrdili. Menší rychlost a větší dřina až tak nevadí. Každopádně to znamená, že se na takovou cestu ještě vydáme. Otázka zní jen kdy...

Další výlety v Rakousku

Abtenau - Gosau - okolo Halstätter See - Halstatt - Niedere Scheibe - Gosau - Abtenau
Abtenau - Karkogelhütte - Gseng Alm - Karkogelhütte - Abtenau
Abtenau - Voglau - Osterhornrunde - Voglau - Abtenau
Anterselva di Mezzo - Passo Stalle - Lienz - Iselsbergpaß - Heiligenblut
Au - Faschinajoch - Bludenz - Partenen - Bielerhöhe - Ischgl - Landeck
Bad Goisern - Raschberghütte - Hütteneck - Ewige Wand - Bad Goisern
Bruck - Fusch - Edelweissspitze - Fusch - Bruck
Bruck - Krimml - Gerlospass - Zell am Ziller
Bruck - Schwarzach - Bischofshofen - Golling - Hallein
Egg - Riedbergpass - Egg
Egg - Schwarzenberg - Egg
Egg chata - Berggasthof Niedere - Egg chata
Egg chata - Furkajoch - Bregenz - Bildstein - Egg chata
Egg chata - město
Gasteig - Mauls - Mühlbach - Bruneck - Anterselva di Mezzo
Großdorf - Amagmach - Schreiberesattel - Sibratsgfäll - Hittisau - Großdorf
Großdorf - Egg - Schoppernau - Diedamskopf
Gundertshausen - Bad Reichenhall - Unken - Saalfelden - Zell am See - Bruck
Hallein - Salzburg - Thalgau - Unterach
Heiligenblut - Franz Josephs Höhe - Hochtor - Fusch - Bruck
Imst - Hahntennjoch - Elmen - Holzgau - Warth - Hochtannbergpass - Au
Kirchschlag - Studánky - Rybník
Landeck - Imst - Oetz - Sölden
Lindau - Alberschwende - Au - Furkajoch - Rankweil - Lindau
Lindau - Bregenz
Lindau - Friedrichshafen - Lindau - Langen - Doren - Lindau
Rannariedl - Passau - Schärding - Braunau - Gundertshausen
Rybník - Bad Leonfelden - Rohrbach - Lembach - Rannariedl
Stams - Zirl - Kematen - Sellrain - Kühtai - Ötz - Ebene - Stams
Unterach - Vöcklabruck - Wels - Linz - Kirchschlag
Zell am Ziller - Wiesing - Achenwald - Fall

 
  www.cyklo-vylety.cz - administrátor: L.Poncza, spolupracovník: P.Svoboda, 2008 - 2015
Poslední aktualizace: 2016-03-05 21:53:51
Stránka zobrazena: 53665 krát.