Cyklovýlety - Švýcarsko 2006

Cyklovýlety v roce 2006

Švýcarsko - Itálie

Kemp Cavresc - passo Bernina - passo Maloja - Forcola di Livigno - kemp Cavresc

Parametry trasy
Najeté kilometry	128,82	Doba jízdy	5:44:28	Průměrná rychlost	22,5

Kvůli tomuto výletu jsme se vrátili ještě předešlý den večer autem zpátky do Švýcarska. Kemp se jmenoval Cavresc a byl někde mezi městy Miralago a Prese. Počasí tento den poprvé přálo, poprvé jsme na obloze neviděli nic jiného než modrou barvu a nemuseli jsme mít strach, že zmokneme nebo pojedeme po mokré cestě, což se nám jinak dařilo téměř denně.

Kemp je situován vlastně už ve stoupání na Berninapass, což určuje ráz celé cesty. Hned od výjezdu na hlavní silnici je to do kopce a první sjezd následuje až za Berninapass. Tak první čtyři kilometry je to taková rozcvička, pak začne zábava. Cesta stoupá se stabilním sklonem sedmi až osmi procent. Není tu moc míst k odpočinku, ale jak se člověk dostane do tempa, jde to dobře. Jen je důležité si rozložit odpovědně síly, protože převýšení z kempu je přes 1300 metrů. První kousek relativní rovinky je snad až někde okolo 1800 metrů nad mořem, po nějakých osmi kilometrech stoupání. Po tento bod se vlastně jede po úbočí kopce stoupajícím údolím, což místy trochu ubíjí, protože výškový nárůst není tak znatelný, ale když se člověk někde okolo patnácti set nad mořem kouká kolem sebe, vidí, jak se cesta zvedla. Od této výšky už cesta má více horský ráz, zatáčky se stávají prudší. Výše zmiňovaná rovinka je okolo usedlosti a člověk už cítí, že je vysoko, okolo se opět potulují krávy a za tímto úsekem už začnou i vrcholové serpentiny. Sklon je vlastně pořád stejný, mění se jen krajina, lesů ubyvá. Nad hranicí dvou tisíc pak přijde trochu nečekaně křižovatka s celnicí. Vlevo se jede na Berninapass a vpravo na Forcola di Livigno. Obojí jsou horská sedla nad 2300 metrů. Bernina patří Švýcarsku a Forcola di Livigno Itálii. Za Italským sedlem je bezcelní zóna a zároveň zimní středisko Livigno. Naše cesta ale míří na Berninu. Už zbývá jen necelých tři sta výškových metrů po serpentinovité cestě kamenitou a travnatou krajinou. Kdo dojel až sem, tak už to zvládne nahoru. Pak je odměněn krásnými výhledy, protože sedlo už je dost vysoko a moc kopců ve výhledu nevadí.

Nahoře pak stojí za to se pokochat a užít si odměnu za vynaložené úsilí. Kousek níž je pak jezírko a horský hospic a sjezd :) Ten není tak prudký jako strana od Tirana, ale taky stojí za to, je docela vysokorychlostní. Není tu totiž snad žádná serpentina, pár jich přijde až níže. Několik málo kilometrů za hospicem je další jezero, to je větší a vypadá jako štěrkovna. Okolo ní vede vlaková trať, po které jezdí slavný Bernina expres, který Vás sveze ze St.Moritze až na Italskou stranu do Tirana. Obzvláště známý je kruhový viadukt, který je na straně Tirana. Ten najdete snad na všech oficiálních fotkách Bernina expresu. Naše cesta ale Bernina expres na chvíli opouští a klesá do údolí. S kolejemi se sem tam potkává, minimálně na dvou místech (u lanovky Diavolezza a pak před serpentinami) je křižuje. Na tom druhém místě je krásný výhled na ledovec Bernina. Pak přijdou už zmiňované serpentiny (je jich jen pár) a pak už rovinatý sjezd až ke kruhovému objezdu před Samedanem. Za zmínku ještě stojí po pravé straně se nacházející zubačka, která stoupá v neuvěřitelném sklonu až do výšky přes 2500 metrů.