Cyklovýlety - Slovensko - Orava

Dalším výletem, jehož výchozím bodem je obec na pomezí Oravy a západních Tater jménem Habovka, je okruh směrem na Oravice a Tichou dolinu.

Cesta začíná mírným stoupáním z Habovky směrem ke křižovatce s cestou od Zuberce. Tato část vede víceméně po louce nad vesnicí, cesta se jen tak lehce kroutí a je to docela pohoda. V roce 2010 tady byl doslova luxusní asfalt :) Od křižovatky stoupání pokračuje po hlavní cestě, sklon je ještě dalších několik (cca 4km) mírný, ráz krajiny se nemění - poměrně široké údolí, louka... Zhruba ve výšce 830 metrů se kopec trochu láme, cesta se zúží a další kilometr / kilometr a půl je stoupání vcelku prudké. Končí ve výšce 940 metrů na sedle Borek. Odtud se dá pokračovat dále po hlavní cestě na Oravice, nebo se asi 100 metrů vrátit a vpravo pokračovat po trošku rozbité asfaltce dále do kopce.

Tahle malá "asfaltka" vás zavede asi 100 výškových metrů nad sedlo Borek a po vrstevnici pokračuje pod horou Blatná, kterou zčásti obkrouží a pak začne klesat zpátky dolů do údolí. Tahle cesta nabídne kromě terénního vyžití pro horská kola také nádherné výhledy na západní Tatry (kousek před koncem stoupání k nejvyššímu bodu). Sjezd do údolí je technický, obzvláště v místech, kdy z asfaltu zbyl jen podklad a na něm kupa bahna od lesníků Konec sjezdu je na křižovatce ležící až za Oravicemi, kousek si touhle cestou nadjedete. Proto je nutné vystoupat s mírným sklonem cca dva kilometry až k termálním lázním Oravice.

Tady se nabízí prodloužení výletu ještě o "exkurzi" do Tiché doliny. Jak jinak, jedná se o další stoupání, jeho první polovina je po nádherné úzké asfalce, začátek vede přes louky, přičemž napravo se nabízí opět výhled na západní Tatry, prostě idylka. Asfaltová část zhruba po třech kilometrech končí a přechází v šotolinu, místy dost rozbahněnou (pokud zrovna není opravdu sucho). Štotolinová část začne dost výrazně stoupat a stáčí se doleva (takovou vracečkou), aby pak stoupala až do výšky 1044 metrů. Cesta zde vede v podstatě jen lesem, ale je to krásná projížďka přírodou, klid není nikým narušován :) Odsud už se jen klesá asi dva a půl kilometru po šotolině k levotočivé vracečce, která nás asi po půl kilometru opět přivede na asfaltovou část na oné velké louce, kudy jsme jeli nahoru. Sjezd do Oravice je už jen otázkou několika minut a občerstvení v místním bufetu je téměř povinností (pozor na kola - naši Polští přátelé zde Svobimu ukradli nezamčené kolo a bylo z toho desetiminutové drama, než se mu podařilo ujíždějícího borce chytit za pomoci jednoho Slovenského kolegy a jeho auta - ještě jednou díky!!!).

Cesta zpět do Habovky vede opět přes sedlo Borek. Stoupání na něj má podobně jako část od Habovky dvě části. Ta první a delší vede lesem kolem potoka a stoupá mírně (2-3%), zato poslední kilometr je výživnější, stoupání jde určitě i na 8%. Sjezd do Habovky je příjemný, jen občas je nutné trochu kolu pomoci a šlápnout lehce do pedálů. No a dole už čeká penzion a nějaká ta svačinka