Cyklovýlety - Roháče

Cyklovýlety v roce 2010

Slovensko - Západní Tatry

Habovka - Zuberec - Zverovka - Tatliakova chata (Roháčská dolina) - Zuberec - Habovka

Parametry trasy
Najeté kilometry	31,7	Doba jízdy	1:34	Průměrná rychlost	20

Čtvrtým výletem z obce Habovka na pomezí Oravy a západních Tater (potažmo z penzionu Ján) je cesta na Zuberec a dále Roháčskou dolinou až k Tatliakově chatě.

Část z Habovky směrem na Zuberec je lehce do kopce, cesta se ze 730 metrů nad mořem pomalu zvedá se sklonem tak 2%. V podstatě v centur obce na takovém malém vršku je nenápadná odbočka vlevo, na silnici vedoucí přímo Roháčskou dolinou až k chatě / hotelu Zverovka. Silnice nad Zubercem vytrvale stoupá se stejně mírným sklonem, provede vás přes louky, aby se asi po dvou kilometrech ponořila do lesa a podél říčky stoupala výš a výš. Celkově po zhruba čtyřech a půl kilometrech přijde první místo vhodné k vydechnutí - Muzeum Oravské dědiny. Je to něco jako skanzen u nás v Rožnově pod Radhoštěm, určitě stojí tedy za zmínku, popřípadě zhlédnutí. Jak už je naším zvykem, my jsme se podívali jen zvenčí a pokračovali dále, čas je bohužel na našich výletech neúprosný vždy stejně

Poté, co se silnice v podstatě hned za muzeem zanoří opět do lesa, stoupání přidá mírně na sklonu. Ale celkově se úsek až k hotelu na Zverovce jede slušně, navíc je to v krásném prostředí - cesta každou chvíli křižuje průzračnou říčku, místy to zde připomíná spodní části stoupání v Alpách. Zlomovým bodem, kde se sklon stoupání postupně mění odhadem na dvojnásobek je Zverovka. Na křižovatce je třeba dát se vpravo a nenechat se zmást faktem, že hlavní cesta vás nutí jet vlevo k hotelu :) Silnice potom pokračuje dále Roháčskou dolinou až k parkovišti, od kterého už za závoru smí jen cyklisti a pěší, resp. auta lesníků.

Už před parkovištěm je jasné, že nahoru to tak lehce jako ke Zverovce nepůjde, silnice začíná být neúprosná :) Nicméně za závorou začne teprv řádně stoupat a výškové metry najednou překračují kótu 1100 m.n.m. a směle pokračují dál. Samozřejmě to není zadarmo! Ale ten pohled na horské štíty tyčící se k obloze, ještě i v červnu pokryté sněhem, prostě vybízí posouvat se stále výš a výš. Silnice je vystavěna víceméně už v otevřené krajině, vede po levé straně Roháčské doliny a pod sebou dává tušit onu říčku, na jejíž úrovni jsme byli někdy na začátku. Závěrečný kilometr chce trochu vůle, protože stoupání stále graduje, myslím 12% v této části není vůbec nereálné číslo.

Asfaltka končí u Tatliakovy chaty ve výšce více než 1350 metrů, u které se nedaleko nachází jezero, kde se hromadí voda stékající z impozantních svahů a skal. Tady je jasné, že ani nelze pokračovat dále - místo je ze tří stran krásně uzavřené horskými štíty, na které je skutečně nádherný pohled. Určitě stojí za to krátká procházka okolo jezírka s průzračnou vodou, odkud vytéká / pramení ta stejná říčka, kterou jsme potkali dole. Panoráma tady plně konkuruje Alpám, přestože výškově Alpy mají navrch. Tohle místo má svou atmosféru a potvrzuje, že za krásnou přírodou stačí jen vyrazit kousek za hranice k našim Slovenským sousedům.

Co se sjezdu týče, ten lze nazvat jako vysokorychlostní, ale s ohledem na chodce a další cyklisty je třeba brzdit a netrhat rekordy. Celá cesta zpět do Habovky je jen a jen z kopce, čili vlastně otázka chvíle. Celý úsek je 100% vhodný i pro silniční kola.

Pokračování na Habovka - Borek - Trstená - Brezovica - Skorušina - Habovka >>

Zpět na << Habovka - Borek - terénem do Oravice - okruh Tichou dolinou - Habovka