Cyklovýlety - články, zajímavosti

Salzkammergut Trophy 2015

Úvod

Jak jsem psal loni, asi to ještě dám v roce 2015... A 11.7.2015 to skutečně nastalo :)

Předzávodní den

Poprvé se nám podařilo vyjet včas... Narozdíl od loňska, kdy jsme dojížděli v jednu v noci kvůli pozdnímu odjezdu, jsme tentokrát dorazili před osmou. To zásadně ovlivnilo celý průběh tohoto prodlouženého víkendu. Ani tentokrát jsem závod nejel sám, kámoš Roman byl hozen do poloviční trati :) Rozhodli jsme se být ekonomicky a ekologicky přátelští, takže jsme se do auta nasoukali v sestavě já, Roman, má žena Hanka, Jarda, Markét. Poslední tři byli už 4.rok tím nejdůležitělším článkem - podporou na trati. Přesto by se s rokem 2014 našel společný bod - večer zapršelo (ale jen lehce).

Páteční den byl slunečný, bylo nádherné počasí (a docela horko, všude ve střední Evropě bylo více než 30 stupňů a u nás padaly teplotní rekordy). Na přípravu kol jsme si s Romanem rezervovali ráno, narozdíl od minulého ročníku nedošlo na žádné výměny vidlic a podobně. Dali jsme do pořádku brzdy, vyměnili pláště, vyčistili převodníky a tím to skončilo. Byla to po třech letech příjemná změna, proto nám vznikl prostor i na výlet. Zajeli jsme si k Altausee a podívali jsme se do tamních solných dolů. Prostě pohodový den zakončený krátkou vyjížďkou na kolech s Romanem zpět do Goisernu. K večeru jsme se v rychlosti mrkli na Expo, vyzvedli startovky a nechali prohlídnout kola, pak jsme už jen doladili poslední drobnosti a rozjímali u stanu. Tento rok v pátek ani nepršelo, zajímavé...

Start

... ani v noci nepršelo, což byla další změna oproti roku 2014. Byl jsem doslova nadšen, nad námi azuro... Ranní rituál jsem zvládl jako vždy trošku těsně (i když jsem od 3:10 díky přípravám ve vedlějším stanu nespal) a na start se dostavil asi zatím nejhůř - pár set metrů od startovní čáry. Zase špatně...!

V tomto roce startovalo opět více lidí, než loni, na extrémní trase to bylo přes 750 lidí. Začíná být pekelně důležité, kam se člověk postaví na startu... Celkově byl zase překonán účastnický rekord, ve všech závodech dohromady se objevilo přes 5000 startujících.

Trať

Trať zůstala až na pár maličkostí stejná, pořadatelé dokonce hlásili letošní převýšení 7119 metrů, což by bylo o šedesát metrů vice, než kdy předtím. Těžko posoudit, v těch sedmi kilometrech se toho dost ztratí :) Letos jsem si pohlídal pití do prvního kopce, dokonce jsem nezapomněl ani na rukavici - další příjemná změna oproti roku 2014. Trať jsem si projel asi před týdnem a půl, takže jsem věřil, že mám všechny předpoklady pro to, abych to nějak zmákl. Hlavně jsem měl NOVÉ KOLO!!!
Přesto jsem v prvním kopci doplatil na své postavení na startu. V mé skupině byli všichni pomalejší! Musel jsem tedy hned od začátku předjíždět ve velkém a ztrácet tak síly. V prudších pasážích jsem jel díky ostatním tak pomalu, že jsem skoro slezl. Jakmile šotolina přešla do terénu, lidi to už neutáhli a museli jsme tedy pěšky. Škoda, zrovna letos by se to dalo vyjet daleko, protože bylo vcelku sucho. Nakonec jsem se nějak vyhrabal na Hütteneckalm a pustil se do sjezdu. Kromě toho nejhoršího kousku jsem si s ním poradil a frčel přes Ewige Wand dolů do Lauffenu. Zdejší tradiční schody jsem dal v klidu a dokonce jsem po dvou letech od svého pádu v Jihlavě díky tréninku s Romanem konečně odblokoval hlavu a sjel i schody z mostu.

Za Lauffenem se okolo řeky jelo zase zpět do Goisernu (kolem stavby elektrárny to ale bylo kapku do kopce), pak na kopec Waldgraben - tady už začalo být docela teplo. Pak se pokračovalo technickým sjezdem k Altausee (poprvé jsem sjel) a zpět do kopce nad Blaa Alm, i zde byla malá změna a krátký kopec navíc. K potoku Rettenbach už se nic neměnilo - tam jsem to docela sypal. Pak už jsem se těšil na stoupání na Tauernkreuzung, po kterém na mě čekal můj takový strašák - sjezd do Bad Ischlu, který jsem zmákl přímo skvěle a poprvé jsem si jej užil (a hlavně mě ani tady nikdo nepředjel) - další změna.

K završení téměř poloviny převýšení závodu už pak stačilo vystřelit na čtyřpatrák a zpět na Hütteneckalm (tady už bylo vedro a už mi moc nešlo do toho nějak výrazně bušit. Odsud už stačilo sjet znovu přes Ewige Wand a dát si schody. Letos mi tu všude stašně překáželi lidi z trasy B, to mě zabrzdilo slušně...

Pod kopcem na Chorinsky-Klause jsem se potkal úplně haluzově s Romanem, který u našeho podpůrného týmu řešil defekt. To bylo sice na prd, ale setkání bylo supr motivační :D Ztrátu ze startu jsem postupně smazával a předjížděl i sem tam lidi z Áčka. Po sjezdu zpět k řece Traun už jsem si zase o maličko pozici vylepšil.

Kolem jezera to bylo ve vedru trošku peklo, do toho lehčí protivítr... Ale spojili jsme síly s jedním Rakušákem a střídali se v divokém tempu. Přibrali jsme i jednoho Čecha a jezero doslova obletěli až k občerstvovačce. Tam jsem se moc nezdržel a frčel k jezeru, kde máme už pár let potkávací místo s mou drahou skupinkou, což mi dodá vždy před Salzbergem sílu. Letos jsem to narozdíl od Salzu 2014 vyjel až do poloviny louky. Ovšem ta stojka po asfaltu se šla taky pěkně blbě i za sucha. V tom vedru z nás lilo, myslel jsem, že při rychlosti pod 2km/h vypustím duši.

Ale opět jsem to nějak přežil... Po krátkém sjezdu jsem vyžral občerstvovačku a jel na nejvyšší bod závodu. Ani zde naštěstí nepřišla krize, takže jsem pořád tu a tam někoho z Áčka dojel. Sjezd po šotolině ke Gosausee jsem napálil a to byl druhý sjezd, kde mě nikdo nepředjel - Maxxis pláště byly dobrou volbou (párkrát mě 2,35 hezky podržela). Na posledním setkání s podpůrným týmem jsem si jako vždy posteskl, jak trpím a v hnusném vedru se vyškrábal nad Gosausee. Už jsem moc lidí nepředjel, ale malý finiš jsem si dal. Asi mi byla přána další motivace do závodů, protože jsem si zlepšil osobní umístění o další příčku a skončil jsem 140.(dojelo nakonec asi 430 lidí, zbytek nestihl limity kvůli těžké trati, někteří se ve vedru uvařili a odstoupili), Časově jsem se dostal 13:30:39, což se stalo mým nejlepším časem. V kategorii jsem se vyhrabal na 60.místo (o 11 míst lepší, než 2014).

Roman dal kratší trať úplně v pohodě v limitu, můj respekt mu patří za to, jaký měl pracovní program a jak to i přes kriticky málo tréninku zmákl. Obrovský dík nás obou si zaslouží náš prověřený podpůrný tým - za trpělivost, za servis, za umývání kola, za krmení a za neuvěřitelnou podporu. Děkuju !!! Je 1.8.2015 a já jsem rozhodnutý se poprat o další černé tričko v roce 2016...

Profil závodu
Mapa závodu (5,4 MB)

Pokračování na Olomoucký půlmaraton 2015 >>

Zpět na << Pražský půlmaraton 2015

Další akce

Olomoucký půlmaraton 2015
Pražský půlmaraton 2015
Slovakman 2014
Atlas adventure 2014
Salzkammergut Trophy 2014
Maraton Praha 2014
Salzkammerguttrophy 2013
Půlmaraton Brno 2013
Pražský půlmaraton 2013
Salzkammergut Trophy 2012
Valašská 24h Bystřička 2012
Atlas adventure - rok 2012
Jihlavská 24h - rok 2012
Valašská 24h Bystřička 2011
24h Těžká pohoda Liberec 2011
Atlas Adventure 2011
Pražský půlmaraton 2.4.2011
Valašská 24 - Bystřička 26.6. - 27.6.2010
24h "Těžká pohoda" Liberec 11.6. - 13.6.2010
Atlas Adventure 2010
Rusavská padesátka 2009
24h Bystřička 26.6.2009 - 27.6.2009