Cyklovýlety - články, zajímavosti

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně

Jeden z divů České republiky se nachází v pohoří Hrubého Jeseníku asi deset kilometrů od obce Kouty nad Desnou (jeden z mnoha Jesenických cyklovýletů vede i přes horní nádrž koukněte sem).
Byť se jedná o stavbu bezesporu kontroverzní svým umístěním uprostřed chráněné krajinné oblasti, nelze jí upřít jedinečnost. Elektrárna je výjimečná svou polohou, velikostí, technickým provedením a také i počtem návštevníků, kteří se na toto technické dílo přijedou každý rok podívat (technicky založeným lidem doporučuji si zařídit exkurzi přímo přes provozovatele - ČEZ).
Na každý pád - silnice z Koutů nad Desnou vede až k horní nádrži - a to je výzva s více než osmisetmetrovým převýšením

Elektrárna byla postavena, aby se starala o stabilitu sítě. Vzhledem k nárůstu tzv. obnovitelných zdrojů se v síti častěji než dříve objevují přebytky energie, nebo naopak její nedostatek - elektrárna tak přechází několikrát denně z čerpadlového do turbínového režimu a zpět. Přečerpávací elektrárna jako taková má účinnost 70%, což je velmi slušné číslo. Stavba přečerpávacích elektráren často souvisí s jadernými elektrárnami - v noci, kdy je spotřeba nízká, využívá zbytkový výkon v síti a "nabíjí se".

Dlouhé Stráně se nachází v nitru chráněné krajinné oblasti Hrubého Jeseníku, proto byl projekt postaven tak, aby technologické zázemí zasahovalo co nejméně do krajiny - většina technologií je umístěna v podzemí. V kaverně o úctyhodných rozměrech 87,5 × 25,5 × 50 m jsou umístěna 24 metrů vysoká turbosoustrojí (vyvinutá v ČKD Blansko) s reverzními Francisovými turbínami o výkonu 325 MW (při čerpadlovém režimu je to 312 MW). Kaverna je s horní nádrží propojena dvěma přivaděči (pancíř dodaly Hutní montáže Ostrava) o délce zhruba jeden a půl kilometru. Pro představu - generátory jsou na turbínách připevněny na duté hřídeli o průměru 1000 mm, rozběh je zajištěn rozběhovými motory. Váha jednoho soustrojí je o něco méně než 400 tun, v případě opravy je možné vyzvednout je za pomoci dvou spřažených jeřábů o unikátní nosnosti 400 tun.
Další jeskyně o rozměrech 115 × 16 × 21,7 m skrývá 22 kV rozvodnu, dva vysokonapěťové blokové trojfázové transformáry (výrobce Škoda Plzeň) zajišťující převod napětí na 400 kV a zapouzdřenou rozvodnu 400 kV (Alstom, vypínače ABB), která navazuje na nadzemní vedení, jež končí v rozvodně Krasíkov (délka vedení 52 km).

Obrovskou výhodou elektrárny je velmi rychlý náběh na plný výkon - z klidového do generátorového režimu jsou to necelé dvě minuty (po výměně lopatek turbíny to bude minuta!), z čerpadlového do turbínového jsou to dvě a půl minuty a z klidu do čerpadlového nějakých šest a půl minuty.
Areál elektrárny je napájen energií z malé nízkotlaké elektrárny o výkonu 163kW, čili provoz je z pohledu elektrické energie soběstačný, stejně je to s vodou - areál má vlastní úpravnu vody i malou čističku.

Stavba elektrárny ve své době zcela logicky vyvolávala velké emoce. Problémem je, že podobných vhodných lokalit není v ČR nijak moc (údajně ještě sedm) a samozřejmě v době rozhodnutí o výstavbě nebyly přírodní krásy brány tak v potaz, jako dnes. Celé dílo se rodilo docela ztěžka - stavba začala v roce 1978 a hned na počátku osmdesátých let byla stavba utlumena. V roce 1985 byl projekt modernizován (mimo jiné došlo ke sloučení 2 generátorů a 2 čerpadel do dvou reverzních turbín - v kaverně je patrné, že prostor byl naprojektován pro 4 soustrojí). O dokončení se rozhodlo až v roce 1989, dílo bylo po problémech s turbínou (při zkoušce se přehřála a roztrhla) spuštěno v roce 1996. Design turbíny byl ještě upraven, zajímavostí je, že zde nejsou použita ložiska, rotor je uložen v oleji.

Z ekonomického hlediska byla stavba skvělou investicí. Během sedmi let se náklady na elektrárnu zaplatily a od té doby je zisková. Jako všechna díla i tuto elektrárnu bude dříve či později čekat renovace, v současné době se prakticky neustále řeší těsnění horní nádrže (které prošlo generální opravou v roce 2007), které je tvořeno přírodním asfaltem o tloušťce 18 cm. Původní Albánská směs příliš nevydržela (přece jen povrch nádrže vystaven velkým teplotním rozdílům), nicméně ani v roce 2012 to nevypadalo, že by ta nová směs (především u tělesa odtoku) byla lepší. Jelikož jsme nádrž navštívili zrovna v době oprav (roku 2012 jich bylo minimálně sedm), mám na fotkách zcela vypuštěnou nádrž.

Musím říct, že když pominu necitlivý zásah do přírody (nutno říct, že vetšina jizev se již zahojila), je elektrárna krásným (a v podstatě ryze českým) technickým dílem. V dnešní době díky globalizaci a nadnárodním koncernům už by bohužel tolik českých komponent (a navíc sofistikovaných) neobsahovala...

Parametry stavby

Zpět na << Tunel Lötschberg

Další technické zajímavosti

Tunel Lötschberg
Horská železnice Furka
Železnice Alptransit