Web nejen o cyklistice
Parametry trasy | |||||||
Najeté kilometry | 77,5 | Doba jízdy | 3:50 | Průměrná rychlost | 20 | Převýšení | 1100 metrů |
Kemp v Barcelonette je menší a příjemný, ani toto ovšem nestačilo na to, abychom tam zůstali... :) Z Barcelonette se nabízí okruh tří sedel nebo odpočinkovější výlet k asi dvacet kilometrů vzdálenému jezeru. Po překonání Col de la Bonette jsme volili odpočinkovou variantu.
Nedá se říct, že dvacet kilometrů po relativně frekventované silnici by bylo nějak zážitkových, ale k jezeru Serre Poncon ani jiná cesta nevede. Zato už odbočka z hlavní silnice dolů k jezeru svým krásným výhledem naznačuje, že odsud by to už mohlo být o poznání zábavnější. Silnice lesem asi dva kilometry klesá až téměř přímo k vodě a okolo ní vede až k nenápadné odbočce vpravo na malé sedlo Col de Pontis. Toto sedlo je jedno z mnoha ve Francii s výškou mezi 1000 a 1500 metrů, ovšem co se náročnosti týče, opět zdatně soupeří i s těmi o poznání vyššími. Stoupání má asi pět kilometrů a převýšení je 500 metrů - což znamená, že v průměru se celou dobu jede do kopce se sklonem 10% - a to už trochu štípne...
Silnice stoupá řidším borovicovým lesem prudkými serpentinami a viditelně se zvedá nad úroveň jezera. Krajina tu působí docela vyprahle, tento dojem při poledním slunci zdatně podporuje doslova tropická výheň. Silnice je široká asi tak na jedno auto, což je dáno tím, že zde téměř nic nejezdí (do Pontis je mnohem snazší jet okolo jezera) - ale zase je tu nádherný klid. Klikatý charakter stoupání se v druhé polovině přece jen mění, silnice se sice trochu narovná a sklon se zmírní, ale po krátkém úseku s maximálně 4% sklonem opět prudce stoupá. V horní části se otevře nejen pohled na pastviny, ale i na jezero, které rozhodně patří k těm větším, které jsme při našich cestách potkali.
Kousek před vrcholem už jsou místo lesa pouze pastviny a několik domků, což je důvod, proč zde tato malá silnička pořád je. Vrchol leží na takovém rozcestí, odkud ještě vedou kamenité cesty dále do kopců nad jezerem.
Sjezd je rozhodně zábavný, člověk nikdy neví, kdy potká auto :) Silnice je asi tak stejně úzká a asfalt asi tak stejně kvalitní jako tomu bylo na předchozí straně. I těch serpentin by se tady dalo najít dost, čili o lehce technickou jízdu je postaráno. V několika místech celkový zážitek doplňují výhledy na jezero - tentokrát na jeho druhou část, která při stoupání zůstávala žčásti ukryta za kopcem.
Celá tato propojovací silnička končí nájezdem na hlavní silnici vedoucí okolo jezera kousek za vesnicí Pontis. CO rozhodně překvapí při návratu zpět je stoupání - hlavní cesta překonává výškový rozdíl zhruba 100 metrů a další asi čtyři kilometry vede nad jezerem ve slušné výšce. K vodě se vrací až za Sauze du Lac rychlým sjezdem přes několik širokých serpentin, které jsou z velké části přilepené ke skále.
Až za sjezdem ze Sauze du Lac přichází typická a trochu jednotvárná cesta kolem jezera, která je převážně rovinatá. Co rozhodně zaujme je jeden tunel dlouhý asi půl kilometru. Smyčka se uzavře u odbočky na Col de Pontis, kde startovalo stoupání, tamtéž je docela slušná možnost na koupel v jezeře a na menší svačunku ve stínu stromů.
Cesta zpět po hlavní silnici v praxi znamená, že od jezera začíná stoupání, které je až po křižovatku se státní silnicí trochu výraznější, pak už se po státní stoupá do Barcelonette v pohodovějším sklonu. Rozhodně ale můžeme říct, že to celkově až tak odpočinkový a pohodový výlet nebyl